Poznáte svého zubaře, když ho potkáte v obchodním domě?

Pokousite-li se o obnovu pameti, neni to tak, jakobyste prehravali magnetofonovou pasku.

V podstate znovu ozivujete zkusenost, prepisujete scenar. Co tedy negativne ovlivnuje obnoveni ulozene informace? Na jazyk se tlaci odpoved, ze vsechno. V dobe putovani informace az po jeji ulozeni nachazime body, ktere mohou, ale nemusi, podporit jeji zpritomneni.

Faktory ovlivnujici obnovu pameti

Hloubka a sirka zpracovani
Vseobecne prevlada nazor, ze cim dukladneji a lepe zpracovana informace stoji na prvnim miste, tim je mensi pravdepodobnost, ze upadne do zapomneni.
Nektere druhy vzpominek si zachovavaji vetsi stabilitu nez jine. Znovupoznavaci funkce pameti – schopnost poznat neco, co jste uz videli predtim – muze byt dost spolehliva.
Vybavovaci funkce pameti takova byt nemusi. Jestlize si prohlednete skolni fotografii asi na ni poznate mnohe obliceje, ale zjistite, ze si tezko vybavite byt jen jedno jmeno. Pokud vam vsak nekdo napovi krestni jmeno, urcite si vzopomenete i na prijmeni.

Ovlivnovani (interference)
Podobne jako zakodovani, i vyhledavani informace muze byt nepriznive ovlivneno. Predstavte si, ze ctete seznam slov a vzapeti jiny seznam slov. Pokud vas nekdo druhy den pozada, abyste vyjmenovali slova z prvniho sezamu, pravdepodobne sem zaradite i nektera slova z druheho seznamu – nebot dalsi seznam se ve vasi pameti prekryl s prvnim. Informace, ktere jsou si podobne – jako je seznam slov beznych predmetu – se promichaji drive nez informace, ktere jsou osobnejsi.

Kontext a napovedy
Jednim z velmi dulezitych faktoru narusujicich vyhledavani vzpominek je kontext, ve kterem se prave nachazite. V jednom prostredi muze chybet hodne podnetu, ktere jsou pritomne v jinem. Vetsina lidi si uvedomuje souvislost s prostredim. Pokud vidite nekoho znameho tak, kde jste to neocekavali, asi si priznate, ze je vam povedomy, ale nevzpomente si, kdo to je. Pri urcitych vyzkumech byli lide pozadani,aby se naucili ulohu potrebnou k testu v mistnosti, ktera mela charakteristickou vuni (rekneme vuni skorice). Ukazalo se, ze lepsi zapamatovaci schopnosti se projevily tehdy, jestlize test probihal v mistnosti, ktera mela stejnou vuni. Zjistilo se, ze pokud pametovy test probihal v urcitem kontextu, informace se v mysli vybavila mnohem rychleji v danem konkretnim kontextu. Proto kdyz vejdete pro neco do mistnosti a nemuzete si vzpomenout, kvuli cemu tobylo, obycejne na to prijdete, pokud se vratite tam, odkud jste prisli.

Existuji i vnitrni napovedy nebo podnety. Predstavte si, ze jste vypili par sklenicek alkoholu a s nekym jste vedli zajimavou debatu. Jiste si vzpomenete, ze jste si povidali, ale sotva si pamatujete cely rozhovor. Priste se potkate pri sklenicce se stejnym clovekem a vybavi se vam vice z toho, o cem jste predtim hovorili. Ale pozor – premira alkoholu ma za nasledek vaznou ztratu pameti.
 
 
Jo Iddon
Huw Williams
PAMET

Příspěvek byl publikován v rubrice MOZEK a jeho autorem je monalisa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>