Jak se přátelili klasici 2

Mikolas Ales v Praze dostal Jiraskuv dopis uz druheho dne (4.ledna 1875)a ihned odpovedel:

Predrahy priteli!
Serilo se, kdyz jsem od Tebe obdrzel psani. Cetl jsme je, cetl, az se setmelo. Zrovna dnes cely den zamestnaval jsem se  ctenim narodnich pisni. Otto chce ode mne nejakou ilustrovanou sbirku vydat…
Povidas, ze jsi na mne v tech mrazech mnoho vzpominal. Tvoje obavy byly marne, byl jsem na stravu na byte, a jsem ted posud. Sedel jsem a sedim stale doma. Kdyz venku mrzlo a snih huste padal, stal jsem nejednou u okna v teple svetnici a bylo mne taky nejak teskno. To vis, tyto svatky predc jenom mnoho upominek z detinstvi do hlavy sezenou, myslel jsem, ze mnoho prvniho snehu na hrob otcuv padlo. Vidis, dnes jiz povoluje. Jakou „Kytici“ as pristi jaro na nem uvije? 

Tesim se jiz zase na psani od Tebe, vzpomnen na mne podle sve moznosti. Pritel Tvuj Ti preje dobrou noc. Spi dobre. Tvuj Mikes.
Musim jeste na dvere napsat K+M+B. Tak se mne zda, kdyz davam psani nalezejici Tobe do obalky, jak by to as bylo divce. Mam, nemam to poslat. Eh,co i holka zpiva: „Kdybych byla ptackem, tim malym sokolem, letela bych“; ja bych taky letel, kdybych moh…
Snad tehda Perun skul srdce nase paskou mocnou, neporusitelnou, kdyz jsme za boure v dome na Male Stane stali?

zdroj: Bronislava Janeckova – Rok v dopisech

Příspěvek byl publikován v rubrice sbírka dopisů a jeho autorem je monalisa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>