Citát z knihy

Na jih od hranic, na zapad od slunce
Haruki Murakami

Jednou, ale opravdu jen jednou, me vzala za ruku. Ten dotek si pamatuji i ted, uplne presne.Takovy pocit jsem nepoznal nikdy predtim, a nikdy potom. Byla to jen mala, hrejiva ruka dvanactilete holky. V jeji dlani a prstech jako by se ale ukryvalo vsechno, co jsem tehdy touzil poznat. Vsechno, co jsem musel poznat. Pochopil jsem to, jakmile se me dotkla. Pochopil jsem, ze to, co chci a musim poznat, opravdu existuje. Behem deseti vterin jsem mel pocit, ze jsem se stal ptackem, ktery poletuje ve vetru po nebi a diva se z vysky dolu, do sireho sveta. Ten svet byl jeste moc daleko a ja nevedel, co me v nem vsechno ceka. Vedel jsem ale, ze je opravdicky a ze se do nej jednoho dne podivam. Tajil se mi dech a srdce mi prudce busilo.

sky.jpg

Příspěvek byl publikován v rubrice depozitář a jeho autorem je monalisa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>