Sonet (William Shakespeare)

147

Láska mne spaluje, horečka prahnoucí
stále víc po tom, co pomáhá tomu zlu
a co je živinou mé dlouhé nemoci,
ve které nacházím chorobnou potěchu.
Můj rozum, léčitel mé lásky, rozhněván,
že se jím neřídím, že nedbám jeho rad,
mne opustil a já zoufalý poznávám
pravdivost výstrahy: toužit je umírat.
Mně není pomoci, můj rozum je ten tam,
je jako šílený a nenachází klid;
jak blázen přemýšlím a také mluvívám,
na dosah pravdy jsem a nechci pochopit.
Neboť já přísahal, žes jasná jako ráno,
a ty jsi černější než noc a peklo samo.

Ukázky použity z knihy:
Shakespeare, William: Sonety, přel. Jan Vladislav, vyd. Mladá fronta, Praha, 1964

Sonet (William Shakespeare)

144

Dvě lásky v srdci mám k štěstí i k zoufalství,
jako dva přeludy jdou nabádavě se mnou:
ten lepší duch je muž, který se jasně skví,
ten horší jedna z žen s tváří jak uhel temnou.
Aby mne zavedl co nedjřív do pekla,
ten ďábel pokouší anděla, zda mne zradí,
a rád by udělal ze světce ducha zla,
tím že jej, čistého, svou kalnou krásou svádí.
Zdali se však už stal můj dobrý anděl zlým,
o tom já doposud nevím nic bezpečného;
že ale odešli spojeni přátelstvím,
mám strach, že první z nich je v pekle u druhého.
Leč pravdu nepoznám, budu žít v pochybách,
až mého anděla spálí můj ďábel v prach.

Ukázka použita z knihy:
Shakespeare, William: Sonety, přel. Jan Vladislav, vyd. Mladá fronta, Praha, 1964

Skvělý den

Objevila jsem velmi zajímavé stránky, které vám chci doporučit, jmenují se SKVĚLÝ DEN - jak mít skvělý den každý den. Stánky existují od srpna 2004, umíte si představit kolik zajímavého materiálu tam autor už nashromáždil. Nestačila jsem všechno prostudovat. Například se tam každý den objevuje tzv. motivační citát :

Abyste získali to, co chcete, musíte maximálně využít to, co máte.

 

Jak trpí pes

Označení „trpět jako pes“ může mít hodně do sebe, alespoň v tom smyslu, že psi mohou trpět stejně intenzivně jako lidé. I jiní tvorové sice mohou jistě cítit bolest nebo strach, u psa je však tato schopnost (stejně jako snad i další kognitivní schopnosti) extrémní. Proč?
Pes byl totiž na rozdíl od prasete, kočky, delfína i šimpanze (i původního vlka) intenzivně selektován na to, aby se nám podobal. Pes na lidské reakce reaguje podobně, jakoby činil jiný člověk. Stejně, jako jsme vyšlechtili rychlejší koně, huňatější ovce či tučnější prasata, jsme se pustili do zvláštního projektu jakéhosi polidštěného vlka. Psi, kteří se člověku podobali relativně nejméně, byli po mnoho generací přednostně vyháněni či pojídáni.
Pes se účinkem lidské společnosti mění podobně jako lidské dítě. Psi mají jména, zacházíme s nimi podobně jako s lidmi, a proto se nám po řadě generací začali víc a víc podobat (uvědomme si, že i kdyby byl pes zdomácněn pouze nějakých 12 000 let, což je dolní odhad, mohlo to znamenat nějaké 4 tisíce generací velmi intenzivní selekce).

Zdroj: Daniel C. Dennett: Druhy myslí

sleeping_dog

Sázka na jistotu

Hledáte někoho, kdo bude žít jen pro vás?
Za posledních několik desetiletí zvířata povýšila na kamarády, partnery, členy rodiny. Proč si lidé pořizují domácí mazlíčky? Na jedné straně opatrnost a obava z partnerských  závazků, na druhé strach ze samoty a člověku vlastní přání mít spřízněnou duši. Zvířecí láska je fenomén, který oceňuje stále více lidí. Je to láska, o kterou se nemusíme tolik snažit a nemusíme se o ni bát.

dog_and_baby