Něco jako stesk

Možná to byl anděl
kdo pírkem o mě zavadil
cítila jsem něžný závan
a někdo mě pohladil.

Možná to byl sen
co v hlavě se mi usadil
slyšela jsem že mi šeptá
Nikdy bych tě nezradil.

Možná to byl vítr
kdo tvou ruku nahradil
rozcuchal mi trochu vlasy
moje tváře ochladil.

Ve snu ve větru
ve slunci přebýváš
a s každým dnem
víc mizí tvoje tvář.